Odpady z těžby nerostných surovin
Produkce odpadů z těžby nerostných surovin je u nás dosti značná. Největším zdrojem je těžba uhlí, v menší míře pak těžba vápence, živců, kaolínu, sádrovce, písků, jílů, cementářských surovin, čediče, betonitu, grafitu, fluoritu, štěrkopísku, stavebního kamene, cihlářských surovin atd.Odpady vznikají v různých provozech těžebních a úpravárenských podniků, dopravou, dále jsou to skrývky (směs různých hornin – zemina, jíly, písky), hlušina a kamenivo znečištěné zbytky flotačních činidel, uhelný kal, ale také výsypky, odvaly a zbytkové lomy.
Z hlediska životního prostředí jsou tyto odpady zatěžující svým velkým objemem, malým využitím a obtížným zneškodněním.
V důsledku zvětrávání a vyluhování srážkovými vodami dochází k uvolňování těžkých kovů a jiných škodlivin. Některé odpady mohou být využívány jako surovina pro výrobu cihel, tvarovek, pórovitého kamenina (hlušina), při rekultivacích (výsypkové a odvalové zeminy), palivo (uhelné prachy a kaly), při výrobě hnojiv.
Na výsypkové a odvalové zeminy při těžbě uhlí se nepohlíží jako na výkopovou zeminu a nenakládá se s nimi tedy jako s odpadem. Používají se jako součást území prostřednictvím rekultivace k tvorbě zemědělských pozemků, lesních kultur, rekreačních ploch atd.
Zneškodňování odpadů z těžby nerostných surovin
Zneškodňování odpadů z těžby nerostných surovin se provádí většinou skládkováním nebo fyzikálními a chemickými metodami. Flotační kaly se ukládají na odkaliště. Vzhledem k současnému útlumu těžby nerostných surovin se předpokládá snižování produkce těchto odpadů.
Uhelné prachy a kaly ukládané u nás jako odpad zaujímají značnou část území a mohou negativně ovlivňovat životní prostředí. V současné době probíhá výzkum zaměřený na použití výpěrků z uhelných prádelen a částečně i využití uhelných kalů pro výrobu lehkého umělého kameniva.