Složení polymerních odpadů
Plastové obaly lze dělit na odpad vytvrzených plastů.Do odpadu vytvrzených plastů patří různé pryskyřice, polyestery, fólie, polyethylen, vytvrzené lisovací hmoty, polystyren, tvrzený papír a tkanina, polyuretan, polyamid, tvrdá pěna, umělá střívka, film a celuloid, PVC, plexisklo, polyakrylát, obaly a nádoby z plastů, polyvinylacetát, polyvinylalkohol, polyvinylacetal, epoxidové pryskyřice, ionexy, polyolefíny) a odpad nevytvrzených plastů (odpadní změkčovadla, odpady z výroby a zpracování plastů).
Pryžový odpad zahrnuje opotřebované pneumatiky a jejich odřezky, odpad gumoazbestu, odpad gumokovu, pěnového latexu, odpadní pryžový granulát, odpadní pryžovou moučku a prach.
Polymerní odpady obsahují různé karcinogenní a toxické látky, které se mohou při skládkování nebo spalování uvolňovat do životního prostředí. Také se vyznačují velmi pomalou a obtížnou biodegradovatelností.
Zpracování sběrového plastového odpadu je podmíněno několika důležitými faktory.
Jednotlivé druhy plastů musí být roztříděny a hlavně nesmí být znečištěny škodlivinami nebo příměsí jiných materiálů. Odpady na bázi polyolefínů (polyetylen, polypropylen) se zpracovávají na různé spotřební zboží (části elektropřístrojů, trubky, přepravky aj.).
Výroba a zpracování plastových odpadů
Z odpadních polyvinylchloridových lahví je možno vyrábět kanalizační trubky, vytlačované profily a desky. Smíšené odpady PVC a polyolefínů se zpracovávají na palety a dílce pro podlahy průmyslových zařízení. Netříděné plastové odpady se ve směsích s dalšími materiály (prach, dřevo, hliník papír, lepenka) zpracovávají na přepážky, cívky, laťky na plot, meliorační trubky apod.
Zneškodnění plastových odpadů je možno provést uložením na skládku, které však není vzhledem k obtížné a zdlouhavé biodegradaci plastových materiálů příliš šetrné k životnímu prostředí, nebo spalováním, kdy se odpad energeticky zhodnotí, ale je nutno řešit zneškodnění popela a zachycení nežádoucích emisí.
Již několik let je výzkum zaměřen na výrobu světelně a biologicky odbouratelných plastů, které se působením různých degradačních faktorů (ultrafialové záření, atmosférický kyslík, mikroorganismy) rozkládají. Tyto plasty však nesplňují funkční požadavky, které by měly mít.
Z odpadní měkké pryže (klínové řemeny, hadice, dopravní pásy, pneumatiky atd.), která je roztříděna podle případných příměsí (např. textil), se získává regenerát. Pryž se nejdříve rozdrtí a poté probíhá různými způsoby regenerace (např. za přítomnosti regeneračních olejů nebo plastifikátorů, působením vodní páry, za zvýšené teploty a tlaku).
Regenerát je možno použít při výrobě podrážek a podpatků, hadic, podlahovin, těsnění, oplášťování lanek, dopravních pásů. Drť odpadní pryže se používá také jako materiál pro povrchové úpravy závodních drah na sportovištích. Jemně mletá odpadní pryž se využívá jako plnivo do kaučukových směsí.
Opotřebované pneumatiky se zpracovávají drcením, přičemž vzniká pryžová drť, polyamidové kordy a ocel. Pryžová drť se dále regeneruje, čímž se stává opět zpracovatelnou a vulkanizovatelnou, její mechanické vlastnosti jsou však horší než u původního kaučuku. Tato jemně rozemletá odpadní pryž se používá jako plnivo do běžných kaučukových směsí do směsí termoplastů a reaktoplastů, zejména termoplastických kaučuků, dále do asfaltových hmot pro povrchy vozovek, do betonů a do směsí pro výrobu cihel.