Odpady z chemického průmyslu
Odpady vznikající z chemických výrob můžeme dělit podle skupenství na odpady plynné, kapalné a tuhé.Odpady z anorganických chemických výrob
Anorganické chemikálie tvoří nejpodstatnější část výrobků chemického průmyslu.
K nejtěžším a nejzávažnějším anorganickým chemikáliím patří kyselina sírová, hydroxid sodný, chlor, kyselina fosforečná, dusičná a další chemikálie z nich odvozené.
Znamenají velké nebezpečí pro zdraví člověka i prostředí. K nebezpečným látkám patří i některé anorganické pigmenty a jejich modifikace (chromová žluť, zinková a titanová běloba apod.).
Skupenství odpadů z chemické výroby
Odpady z chemické výroby se dělí na skupenství plynné, kapalné a tuhé.
Plynný odpad
Plynný odpad může pocházet jednak přímo z vlastních technologických výrobních procesů (chlór, sulfan, chlorovodík, fluorovodík, fluór a jeho sloučeniny apod.), jednak z energetických jednotek (oxid siřičitý, sírový a oxidy dusíku).
Kapalný odpad
Kapalný odpad tvoří hlavně technologické odpadní vody. Jejich znečištění závisí na druhu výroby a technické úrovni technologického procesu. Obsahují znečištění organickými látkami a rozpuštěnými i nerozpuštěnými látkami anorganického původu. Jsou to především vody chladící a technologické. Vždy před vypouštěním do recipientu by měly být přečištěny na průmyslové čistírně odpadních vod.
Nejvýznamnější podíl při výrobě chemikálií má výroba kyseliny sírové. Celková roční výroba ve světě se odhaduje na cca 150 milionů tun 0.
Využití a výroba kyseliny sírové
Kyselina sírová je nejvíce používána při výrobě průmyslových hnojiv. Mimo to se také používá při rafinaci ropy, při výrobě pigmentů, k moření oceli, pro extrakci neželezných kovů, při výrobě výbušnin, plastů apod.
Kyselina sírová se vyrábí z oxidu siřičitého, který se nejčastěji získává spalováním elementární síry.
Velká množství oxidu siřičitého odpadají i ve výrobách neželezných kovů. Z pražení a tavení rud vznikají velká množství odpadních plynů, v nichž je koncentrace SO3 tak vysoká, že je možno je využít přímo k výrobě kyseliny sírové jako vedlejšího produktu.
V nedávné době bylo postaveno množství výroben kyseliny sírové v metalurgických závodech k využití odpadního zdroje oxidu siřičitého, což mělo zároveň příznivý dopad na složky životního prostředí.
Tuhý odpad
Tuhé odpady z chemického průmyslu představují z hlediska ochrany životního prostředí také problém. Více než 50 % z celkové produkce tuhých odpadů z chemických anorganických výrob tvoří jen několik druhů odpadů: odpadní sádrovec, zelená skalice, síran sodný, vápencové nedopalky, kyselé odpady z výroby titanové běloby, odpad z výroby sody, karbidové vápno, hlinky, kaly z čištění odpadních vod a čištění solanky apod.
Jen část odpadů z chemického anorganického průmyslu se využívá jako druhotná surovina. Zbývající část se zneškodňuje skládkováním nebo spalováním s organickou hmotou.
Postup zneškodňování odpadních chemických látek
Obecně lze postup zneškodňování odpadních chemických látek shrnout do několika základních kroků (jelikož nejčastěji se vyskytují ve formě roztoků) vycházíme z tohoto základního skupenství:
Neutralizace – kyselin zásadami, zásad kyselinami, vysráží se soli.
Sedimentace – odsazení kalové složky, následně lze některé takto vzniklé chemické sloučeniny ještě využít, přičemž nevyužitelné lze v případě toxických vlastností spálit ve spalovně nebezpečných odpadů, lze jej uložit na zabezpečené skládce.