Zpracování odpadů textilních materiálů

Množství textilních odpadů, které je nutno zneškodnit, se stále zvyšuje. Výrobní firmy oděvního a čalounického oboru nejsou zařízeny na recyklaci svých odpadů. V těchto firmách si zahraniční zákazníci dodávají své textilie a odvážejí hotové výrobky, ale odpady zůstávají v ČR.

V souvislosti s útlumem textilního průmyslu u nás poklesla i produkce tradičních textilních odpadů z prvovýroby a naopak produkce odpadů charakteru textilních tkanin použitých v technologiích jiných výrob. Tím je dána současná změna poměru množství znovu zpracovatelných odpadů (množství k recyklaci neustále klesá) k množství odpadů, které je nutno zneškodnit. I charakter odpadu určeného ke zneškodnění se mění. Má stále více charakter odpadu, který je nutno zneškodnit spálením ve spalovně a vyzískat tak alespoň energii v odpadu obsaženou (stále intenzivnější znečištění technických tkanin kontaminanty z výrobních technologií chemického, ropného a jiného zpracujícího průmyslu).

Značný objem dovezené obnošené konfekce a následný prodej second-handu způsobují v současné době nárůst textilních sběrových odpadů. V následujících letech se tento problém zřejmě ještě prohloubí. Největším nebezpečím pro složky životního prostředí je skutečnosti, že se neprodejná část second-handu zneškodňuje spalováním mimo zařízení k tomu určená případně vyvážením na nezabezpečené skládky.

Využití textilního odpadu

V rámci využití textilního odpadu je možno jej zpracovávat metodami mechanickými, termomechanickými a chemickými.

Při zpracování odpadu mechanickými metodami se jeho charakter nemění. Po rozvláknění jsou tato vlákna znovu použita jako materiál pro výrobu netkaných textilií nebo hadrovin ve výrobě papíru a lepenky.

U termomechanických a chemických metod zpracování ztrácí odpad textilní charakter (sekáním, granulováním, mletím a jinou nedestrukční úpravou) nebo se substanciálně mění (např. hydrolýzou či jinou destrukční úpravou).

Destrukční postupy zneškodnění nebo využití textilního odpadu zahrnují:

  • Regranulaci a depolymerizaci odpadů syntetických vláken.
  • Biochemické využit (kompostování, výroba hnojiv, krmiv) odpadů rostlinných
    vláken – len, bavlna, konopí, atd..
  • Ostatní aplikace, výroba keramiky, lepidel a pojiv, karbonizace na aktivní uhlí.

Neznečištěný textilní odpad lze opět zpracovat na výrobky, obvykle ale nižší kvality.

Přádelnický odpad

Přádelnický odpad z některých operací se vrací do výroby jako součást suroviny. Odpad z přízí, nití, tkanin, pletenin, apod. se po rozvláknění na trhacích strojích přidává zpět jako jedna ze složek zpracovávané směsi. Z nespřádaného materiálu se vyrábí vatelín, čistící vlna, vycpávkový a plnicí materiál, lešticí a čisticí materiály, ale i ve stavebním průmyslu např. jako izolační plnivo do betonů.

Regenerovaný textilní odpad

Z regenerovaných textilních odpadů lze vyrábět tepelně i akusticky izolační materiály pro stavebnictví, podkladové materiály, plnicí materiály pro kožešnický, nábytkářský, čalounický a automobilový průmysl, charitativní a špeditérské deky a podložky, izolační podložky pod koberce a podlahové krytiny, podlahové krytiny. Nezpracovatelné zbytky výše uvedených odpadů lze ukládat na skládky nebo termicky využít ve spalovnách odpadů.

Každý způsob zneškodnění má své výhody i nevýhody, klady i zápory. Skládkování, zdánlivě bezproblémové, má řadu ekonomických a ekologických nedostatků:

• Náročný na značný zábor půdy vzhledem k velkému objemu odpadu.

• Poplatky za skládkování neustále rostou.

• Syntetické tkaniny jsou obtížně degradovatelné.

• Uvolňování škodlivin do ovzduší, vody a půdy.

Kde spalovat textilní odpad?

Z ekologického, ekonomického a celospolečenského hlediska lze doporučit spalování, nejvýhodněji v malých spalovnách přímo u zdroje odpadu v textilní výrobě, případně lze využít volných kapacit městských spaloven domovního odpadu.

Spalování textilního odpadu má oproti skládkování řadu výhod:

Výrazná redukce objemu odpadu.

Využití vysoké výhřevnosti textilního odpadu (12 až 25 MJ · kg-1).

Snadnější zneškodnění tuhého zbytku ze spalování.

Ekologická přijatelnost metody za předpokladu, že je spalovna vybavena zařízením na zachycování, rozklad nebo úpravu toxických škodlivin ze spalování (CO, H2SO4, SO2, NH3, HCl, acetaldehyd, formaldehyd, furany, dioxiny apod.)

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id31092


Přidat komentář