Odpady z kožedělné výroby
Při prvotním zpracování surovin v kožedělném a textilním průmyslu vzniká celá řada odpadů, jejichž využití nebo zneškodnění je problematické a ekonomicky náročné.Při prvotním zpracování kůží a kožek (kůže je nejsvrchnější část povrchu zvířecích těl) na použitelnou surovinu – useň k výrobě obuvi, ochranných pracovních pomůcek a prostředků, rukavic, oděvů, řemenů, těsnících brašen, galanterního zboží a podobně, je použita celá řada mechanických, chemických a kombinovaných metod. Surové kůže se před dalším zpracováním nejprve konzervují, následně se pak máčí, činí, barví, mažou a upravují do konečné podoby usně k výše uvedené výrobě.
Z tohoto technologického procesu vzniká velké množství odpadních lázní z konzervace, loužení, odvápnění s příměsí celé řady chemických látek, které se v procesu částečně spotřebovávají, vytváří nové chemické sloučeniny, znečišťují se odpadem z kůží a jejich ekologická závadnost je značná vzhledem k vysokému obsahu kyselin, zásad, solí kovů (Cr, Zn, Al) barviv, pigmentů tříslovin, tuků a olejů a podobně. Největší množství těchto odpadních látek je soustředěno v odpadních vodách, kde jsou navíc ještě vysoké koncentrace tenzidů těžko biologicky odbouratelných.
Produkované odpady mají převážně charakter nebezpečného odpadu.
Zdroj odpadu kožedělné výroby
Zdrojem odpadu jsou koželužny a zpracování suchých kožek, výroba a zpracování usní, výroba obuvi a jiných kožených výrobků, vyřazená obuv a výrobky z kůže. Vyřazené kožené výrobky se stávají také součástí komunálního odpadu. Ekologická závadnost odpadů z kožedělného průmyslu a odpadů usní a kůží je značná právě svou rozmanitostí, obsahem chemikálií a chromu.
Z ekologického hlediska nejméně závadnými odpady jsou odpadní tuky z koželužen a odpad kožešin a nechromočiněných usní, ostatní odpady z loužení a chromočinění kůží jsou nebezpečné svým obsahem amonných solí, sulfidů, solí chromu, barviv, sulfidových mazadel, sloučenin bóru, organických a anorganických kyselin, šťavelanů, olejů, barnatých solí a tenzidů, problematický je i obsah patogenních organismů. Přítomnost solí chromu v odpadních kalech a odpadních vodách představuje riziko oxidace na toxický a karcinogenní šestimocný chrom při úpravě vody.
Množství odpadů produkovaných kožedělným průmyslem a jejich kvalita přímo závisí na technologickém postupu loužení kůží.
V současné době většina koželužských výrob svůj odpad činěných usní ukládá na skládky, ostatní odpady z výroby se snaží jinými chemickými procesy zbavit nebezpečných vlastností, upravit chemicky tak, aby nebyly toxické a bylo je možno vhodně využít v jiných technologických procesech nebo bez vysokých nákladů vhodně zneškodnit.