Princip anaerobního rozkladu organické hmoty
Největší předností anaerobní digesce (biozplynování) je omezování produkce skleníkových plynů. Emise vznikající při spalování bioplynu (cca 60 kg CO2 . GJ-1) jsou nižší než u hnědého uhlí (100 kg CO2 . GJ-1) a nenavyšují antropogenní skleníkový efekt, neboť vyprodukovaný oxid uhličitý byl při fotosyntéze rostlinami navázán (vznik biologicky rozložitelné hmoty odpadů je spojen s průběhem procesu fotosyntézy).Proces anaerobní digesce je považován za jednu z technologií, které přispívají k trvale udržitelnému rozvoji lidské společnosti na naší planetě.
V záměrech EU je do roku 2010 zabezpečit produkci bioplynu s celkovým ročním energetickým příkonem 630 PJ.
Tento bioplyn by umožnil substituci 15 Mt fosilních paliv při produkci tepla a elektrické energie.
Anaerobní digescí je možno zpracovat biodegradabilní odpady rostlinného a živočišného původu i cíleně pěstovanou fytomasu energetických rostlin. V bioplynových stanicích je možné zpracovat nejen zvířecí fekálie, ale i fytoodpad z rostlinné výroby, z produkce a zpracování ovoce a zeleniny, jateční, mlékárenské, tukové, koželužské a farmaceutické odpady, odpady z výroby bionafty a bioethanolu, odpady z údržby zeleně a bioodpad ze separovaného sběru tuhých komunálních odpadů.
Bioplyn je výhodné získávat při anaerobní stabilizaci čistírenských kalů.