Nejčastější problémy v oblasti odpadů v kožedělném průmyslu
Hlavními problémy v oblasti odpadů v kožedělném průmyslu je využití zásob chromočiněných usní uložených na skládkách.Využití zásob chromočiněných usní uložených na skládkách z odpadů v kožedělném průmyslu, lze zpracovat:
1. Na drobné částice, které lze využít jako filtrační materiál pro čištění plynů.
2. Úpravou alkalickou hydrolýzou pomocí hydroxidu vápenatého nebo oxidu hořečnatého, kdy je tuhý činěný odpad převeden na vodorozpustitelný bílkovinný substrát snadno oddělitelný od chromitých komplexů.
3. Úpravou kyselou hydrolýzou, která se však příliš neosvědčila; bílkovinný hydrolyzát a chromité komplexy se špatně oddělují, protože sloučeniny chromu jsou velice dobře rozpustné ve vodě.
4. Úpravou enzymatickou hydrolýzou, která se praktikuje v USA a Dánsku.
U nás vypracovali technologický postup řešitelé grantu v letech 1994 – 1995 (Langmaier a kol. 1995)
- Získává se tak v 1. stupni reakce želatinující frakce, v dalším stupni se na zbytky působí směsí alkalických činidel s přídavkem proteolytického enzymu a následně dojde k úplnému rozkladu chromčiněného odpadu. Směs se za horka filtruje a vzniká proteinový hydrolyzát (lze kompostovat, případně použít jako přídavek do krmných směsí) a filtrační koláč (lze znovu využít k přípravě činicích břeček k činění kůží).
Chromité odpady
Chromité odpady (postružiny) a popely ze spalování postružin se svým složením blíží chromitým rudám a dají se úspěšně loužit v prostředí 6M-H2SO4 za přítomnosti oxidačního činidla (nejlépe CrO). Výtěžnost chromu je 95 – 98%. Získaný výluh s vysokým obsahem těžkých kovů se neutralizuje vápenným mlékem nebo vápencem, roztok se vyčistí od kalů, provede se redukce 6 mocného chromu na chrom 3-mocný přidáním dřevěných pilin v prostředí H2SO4 a vzniká roztok zásaditého síranu chromitého, který lze sušit a znovu použít pro přípravu činících lázní. Také je možno z roztoku vysrážet Cr(OH)3, který je vhodný pro výrobu pigmentů, barviv a jiných sloučenin chromu.
Postružiny z chromčiněných kůží je možno využít k výrobě adheziv pro textilní a papírenský průmysl, nebo ve směsi s přírodním kaučukem a butadien-starenovým kaučukovým latexem k výrobě náhražek kůže. Proteinový hydrolyzát se používá jako egalizační činidlo ve výrobě pracích prášků. Odpad kůží a kožených výrobků lze po rozemletí a další úpravě použít k přípravě trvanlivých nátěrů a filmů, pryžových kompozitů pro výrobu sportovních potřeb nebo imitací kůže.
Zpracování odpadů z kožedělné výroby
Pyrolýza činěných odpadů probíhá při teplotě 500 – 600 ºC bez přístupu médií obsahujících kyslík (vzduch, vodní pára, oxid uhličitý). Za těchto podmínek činěný odpad prakticky jen zuhelnatí a nedojde ke spálení organických látek až na oxid uhličitý. Je-li pyrolýza zařazena jako první stupeň termického zpracování, je pak objem spalných plynů v dvoustupňové spalovací jednotce zhruba poloviční. To se pak příznivě projeví v potřebné velikosti zařízení pro čistění kouřových plynů.
Druhý stupeň termického zpracování se provádí při teplotě kolem 1200 º C za přístupu vzdušného kyslíku. V tomto případě se spalují jednak spalné plyny, jednak uhlíkatý popel vzniklý v prvním stupni. Při teplotách vyšších než 1200 º C už nevznikají nežádoucí oxidy dusíku. Spaliny se ochlazují a teplo se využívá zpravidla k ohřevu vody.
Termické zpracování činěných kožedělných odpadů se často uplatňuje v praxi. Většinou se využívá spaloven průmyslových odpadů. Provozovány jsou i pyrolýzní stanice ke zpracovávání převážně jen činěných odpadů. Výhodou pyrolýzy je zakoncentrování těžkých kovů v tuhém zbytku. Vyluhování těchto kovů je malé na rozdíl od spalování.